Devět krychliček zůstane devíti krychličkami pouze v Jakutsku. Podmínky jinde jsou pro některé druhy nehostinné.

Další stanoviště: TJ Sokol Nusle

Šifra má rub a líc. Na rubu si všimneme pravidelně rozmístěných instrukcí “Přicuc!”. To, spolu s tvarem sítě písmen, vede ke správné prvotní úvaze, totiž rozparcelovat plochu do devíti platných sítí krychle.

To je mnohem jednodušší dělat z lícové strany, na které se písmena podezřele opakují. Postupem času je možné vykoukat šestipísmenná slova: SLADKÁ (kostka cukru), ChLADNÁ (kostka ledu), ŽULOVÁ, DÁNSKÁ (kostka lega), TUKOVÁ (kostka másla). Podle nich lze plochu lépe rozdělit do krychliček.

Nyní si představíme, nebo lepidlem zajistíme, že se spodní strana šifry přicucne k podkladu na patřičných místech, a složíme krychle. Když se potom díváme z různých měst na toto kubistické diorama, vidíme vždy tři kostičky zboku. Čtení takto viděných písmen ale ještě k ničemu nevede. Na vrchu kostek můžeme ovšem číst DEJ NÁS VEN.

Co by se mohlo venku stát? Například venku v létě v Dauhá je obrovské vedro a sucho, takže se ledové a máslové kostky rozpustí. Když se nyní na zbývající kostky podíváme směrem od Dauhá, můžeme číst tři písmena tajenky.

Na jaře v Praze bývají teploty nad nulou, takže se rozpustí ledové kostky. (Může i pršet, ale to tajenku nezmění.) Na podzim v Londýně bývá nad nulou a dle stereotypů dost prší, takže se rozpustí ledové a cukrové kostky. V zimě v Jakutsku mrzne, takže všechny kostky zůstanou, jak jsou. Postupně v pořadí zima-jaro-léto-podzim aplikujeme tyto venkovní podmínky a čteme po třech písmenech tajenku.